Přehled kostelů
Kliknutím na název kostela se dostanete na pás s informacemi o kostelu, případně klášteru (bude teprve upraveno). Jedná se o stručnou historii, výběr některých částí výzdoby, se kterými v programech pracujeme, a odkazy na konkrétní programy v kostele nabízené. Je ovšem možné připravit v daném kostele i program zaměřený podle zájmu skupiny např. i na jiné části výzdoby.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Praha 1
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, Praha 1
Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty, Praha 1
Chrám Matky Boží před Týnem, Praha 1
Kostel sv. Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí, Praha 1
Kostel Panny Marie Andělské na Loretánském náměstí, Praha 1
Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2
Rotunda sv. Martina na Vyšehradě, Praha 2
Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí, Praha 2
Kostel sv. Ludmily na náměstí Míru, Praha 2
Kostel sv. Apolináře, Praha 2
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově, Praha 2
Emauzský klášter, Praha 2
Kostel Zvěstování Panně Marii při klášteře sv. Gabriela, Praha 5
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně, Praha 8
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
historie:
- původně zde stála rotunda sv. Víta, kterou vystavěl sv. Václav na místě pohanského obětiště, aby ukázal, že se země přiklání ke křesťanské víře
- kníže Spytihněv II. v 11. století postavil z důvodu potřeby většího prostoru na místě rotundy románskou baziliku
- výstavba dnešní katedrály započala ve 14. století v souvislosti s povýšením pražského biskupství na arcibiskupství
- katedrála byla dokončena až ve 20. století, kdy byla v roce 1929 slavnostně otevřena za přítomnosti prezidenta Masaryka a pražského arcibiskupa Kordače
- katedrála sloužila jako místo korunovací a pohřbů českých králů, jako místo uložení ostatků českých národních patronů a je vnímána jako duchovní centrum země
výzdoba:
Kaple sv. Václava
- Karel IV. byl velkým ctitelem sv. Václava, a proto na místě jeho hrobu nechal vystavět kapli sv. Václava
- kaple je vyzdobena drahokamy a malbami ze svatováclavských legend
- ostatky sv. Václava jsou uloženy ve zdobeném hrobě uvnitř kaple
- na čelní stěně kaple je vymalována skupina českých patronů a uprostřed nich mezi anděly stojí asi nejznámější zobrazení sv. Václava, socha z dílny dvorního architekta Petra Parléře
- součástí kaple jsou dveře se sedmi zámky, které vedou ke Korunní komoře, kde jsou uchovávány české korunovační klenoty
Stará sakristie
- postavil ji architekt Petr Parléř po příchodu do Prahy z Německa
- je zaklenuta neobvyklou klenbou, jejíž žebra se sbíhají do dvou svorníků, které plní čistě dekorativní funkci - Parléř chtěl tímto počinem především ukázat svou zručnost
- v sakristii jsou uložena bohoslužebná roucha a předměty včetně biskupských berel, které je možné si také prohlédnout
Dřevěné dveře na kůr
- vyřezávané dveře od řezbáře Kašpara Bechtelera ze 17. století vedou na kůr s varhanami
- zdobí je vyřezávané postavy evangelistů, církevních otců a především českých světců s kartušemi s vyobrazením jejich činů či smrti
Chrám sv. Mikuláše na Malé Straně
historie:
- chrám byl postaven na místě původního gotického kostela zasvěceného sv. Mikulášovi, patronovi obchodníků
- vznikl v letech 1702 - 1752 podle plánů bavorského architekta Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro jezuitský řád
- chrám je vystavěn ve slohu dynamického baroka - díky všudypřítomným zaobleným liniím působí fasáda i vnitřní prostor, jako by byly neustále v pohybu
výzdoba:
nástropní malby
- nástropní malby v lodi chrámu jsou dílem vídeňského malíře Johanna Lucase Krackera z roku 1760
- část výmalby tvoří iluzivní architektura, která přechází na stropě ve výjevy z legend o sv. Mikulášovi
- malba v kupoli od Františka Xavera Palka znázorňuje Oslavení sv. Mikuláše, který je přijímán do nebe
hlavní oltář
- výzdobu hlavního oltáře tvoří pozlacené sochy sv. Mikuláše jako patrona kostela a dvou jezuitských světců sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského obklopené anděly
Pašijový cyklus Karla Škréty
- na empoře (balkónu) chrámu je umístěno deset obrazů zobrazujících Ježíšův velikonoční příběh
- cyklus namaloval Karel Škréta v letech 1673 - 1674 technikou tzv. šerosvitu, založenou na kontrastu světla a stínu, kdy z přítmí vstupují do světla jen některé postavy nebo detaily
Kostel sv. Jindřicha a Kunhuty
historie:
- kostel byl postaven v rámci založení Nového Města pražského císařem Karlem IV.
- v 15. století byla vedle kostela postavena zvonice, která se dnes nazývá Jindřišská věž
- ke gotickému kostelu byly v 17. století přistavěny tři barokní kaple
- v 19. století došlo k úpravám kostela pod vedením architekta Josefa Mockera, který se mu snažil vrátit původní gotický ráz
výzdoba:
presbytář
- presbytář (část kostela, kde se nachází oltář) zdobí obraz se sv. Jindřichem jako ochráncem Prahy před švédským vojskem
- stěny presbytáře tvoří šest maleb znázorňujících scény z Jindřichova života
kaple sv. Barbory
- kaple vznikla jako poděkování za to, že kostel nebyl během Třicetileté války zničen
- zdobí ji obraz sv. Barbory, patronky před náhlou smrtí, doprovázené anděly
- po stranách obrazu stojí ve výklencích sochy patronů proti moru sv. Šebestiána a sv. Rocha
Chrám Matky Boží před Týnem
historie:
- na místě dnešního chrámu stával již ve 12. století kostelík zasvěcený Panně Marii
- jméno je odvozeno od ohrazeného dvora zvaného Týn či Ungelt, který byl určený pro obchodníky přivážející do Prahy své zboží
- výstavba gotického chrámu začala kolem roku 1360 a byla ovlivněna stavební hutí Petra Parléře, architekta katedrály sv. Víta
- během husitských válek se Týnský chrám stal utrakvistickou katedrálou, tedy hlavním kostelem těch, kteří přijímali podobojí
- po Třicetileté válce byl chrám vybaven mnoha barokními oltáři, z nichž velkou část zaplatily jednotlivé staroměstské cechy
výzdoba:
oltář Nanebevzetí Panny Marie
- obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři namaloval Karel Škréta v roce 1649 jako výraz vděčnosti Pražanů za osvobození města na konci Třicetileté války
oltář Křtu Páně
- vyřezávaný oltář vznikl v oblastí Podunají kolem roku 1520 rukou neznámého řezbáře nazývaného Mistr IP
- unikátnost oltáře je v zachycení detailů lidského těla i krajiny
- oltář zdobí několik scén ze života Jana Křtitele
Týnská Kalvárie
- skupinu tří postav - ukřižovaného Ježíše, Pannu Marii a sv. Jana - vyřezal anonymní umělec nazývaný podle tohoto díla Mistr Týnské Kalvárie
- Týnská Kalvárie vznikla kolem roku 1410 a patří mezi poslední velká díla českého sochařství před vypuknutím husitských válek
Kostel sv. Františka z Assisi
historie:
- kostel je řádovým chrámem kláštera křižovníků s červenou hvězdou, který založila sv. Anežka Česká, aby pečoval o potřebné ve špitálech
- stojí na místě původního gotického kostela sv. Ducha, jehož zbytky se dodnes nacházejí pod podlahou
- dnešní barokní kostel na půdorysu řeckého kříže s kupolí vystavěl francouzský architekt Jean - Baptiste Mathey v letech 1679 - 1685
výzdoba:
obraz sv. Anežky
- autorem obrazu v levé části presbytáře z roku 1874 je malíř Josef Vojtěch Hellich
- zobrazuje sv. Anežku s mnoha atributy vyjadřujícími hodnoty jejího života
kupole
- výmalba kupole zachycuje scénu Posledního soudu, kde je v množství postav zdůrazněn Ježíš s křížem jako vítěz nad smrtí
- autorem malby z roku 1722 je barokní malíř Václav Vavřinec Reiner
oltář Nalezení Svatého Kříže
- obraz zobrazuje legendu o sv. Heleně ze 4. století, která se vydala do Izraele, aby pátrala po kříži, na kterém byl Ježíš ukřižován
- obraz namaloval barokní malíř Michael Leopold Willmann na počátku 18. století
Kostel Panny Marie Andělské
historie:
- kostel je součástí areálu nejstaršího kláštera řádu kapucínů v Čechách, který založil představený řádu sv. Vavřinec z Brindisi
- byl vystavěn v letech 1600 - 1602 s prostou fasádou, bez věže a s dvorkem jako typický kapucínský kostel
výzdoba:
Betlém
- betlém složený ze 48 lidských i zvířecích figur vznikl zřejmě ve 2. čtvrtině 18. století jako práce bratří kapucínů, kteří byli seznámeni s tradicí neapolských kašírovaných betlémů
- figury byly vytvořeny tzv. kašírováním - těla tvoří zřejmě dřevěná tenká kostra, která je potažená vrstvami slámy a papíru
- některé figury jsou životní velikosti, dosahují až 175 cm
hlavní oltář
- barokní obraz na hlavním oltáři zobrazuje sv. Františka před Ježíšem a Pannou Marií obklopeného množstvím andělů
Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě
historie:
- románskou baziliku postavil roku 1070 král Vratislav II. po přesídlení na Vyšehrad
- ke gotické přestavbě došlo ve 14. století za Elišky Přemyslovny a později za císaře Karla IV.
- novogotickou úpravu včetně výstavby západního průčelí s věžemi vedli architekti Josef Mocker a František Mikš
výzdoba:
cyklus sv. Petra a Pavla
- malby na stěnách presbytáře namaloval roku 1898 při výročí 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. vídeňský malíř Karel Jobst
- malby zachycují scény ze života sv. Petra na severní stěně a ze života sv. Pavla na jižní stěně
oltář českých patronů
- oltář ve stejnojmenné kapli vyřezal Jan Kastner roku 1910
- pod ukřižovaným Ježíšem, ke kterému vzhlížejí, stojí skupina více než dvaceti patronů české země (sv. Cyril a Metoděj, Václav, Ludmila, Vojtěch, Anežka a další)
obraz Panny Marie Dešťové
- obraz s Pannou Marií držící v náručí Ježíška vznikl ve 14. století buď v Čechách, nebo byl dovezen z Itálie
- v 17. století se za doby sucha jako prosba o déšť konalo procesí, při kterém byl obraz nesen do Emauzského kláštera, a protože nedlouho po něm začalo pršet, procesí se opakovalo i při dalších vlnách sucha
Rotunda sv. Martina na Vyšehradě
historie:
- nejstarší zachovaná stavba v oblasti Vyšehradu byla postavena v 11. století za krále Vratislava II.
- v 17. století po výstavbě pevnosti byla rotunda změněna na skladiště střelného prachu
- v 19. století sloužila jako obydlí chudiny
- po roce 1878 byla novorománsky upravena podle projektu Antonína Bauma
výzdoba:
nástěnné malby
- stěnu apsidy zdobí obraz sv. Martina v biskupském rouchu od malíře Josefa Vojtěcha Hellicha
- konchu (horní část) apsidy vymalovali malíři Antonín König a Jan Heřman výjevem Ježíšem Krista mezi dvěma anděly
Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí
historie:
- barokní kostel navrhl italský architekt Carlo Lurago, inspirovaný hlavním kostelem jezuitského řádu Il Gesu
- v Římě
- výstavba kostela probíhala v letech 1665 - 1678, později ke kostelu byla ještě připojena zvonice a předsíň, tzv. portikus, podle plánů architekta Pavla Ignáce Bayera
- spolu s kostelem byla postavena rezidence jezuitského řádu, kde jeho členové sídlí dodnes
výzdoba:
Dušičková kaple neboli Kaple Všech věrných zemřelých
- kaple je bohatě zdobena štukovými dekoracemi
- strop pokrývá freska Posledního soudu
- pět nástěnných obrazů malíře Jana Umlaufa z roku 1875 vypráví biblické podobenství o marnotratném synu
kazatelna
- rokoková kazatelna z umělého mramoru byla dříve určena ke čtení Bible a jeho výkladu
- kazatelnu zdobí na vrcholu socha Ježíše jako Dobrého Pastýře a na stěnách ženské postavy jako alegorie ctností Víry, Naděje a Lásky
Kaple Českých patronů
- kapli zdobí oltáře, obrazy a sochy českých patronů z různých dob
- na hlavním oltáři je obraz s Janem Nepomuckým z roku 1900 od Emanuela Dítěte ml.
- oltář sv. Václava s výjevy z jeho života pochází ze 40. let 20. století
- dále jsou v kapli zobrazeni sv. Anežka, sv. Vojtěch či sv. Prokop
Kostel sv. Ludmily
historie:
- kostel v neogotickém slohu postavil architekt Josef Mocker v letech 1888 - 1893
- vznikl v době návratu k postavám českých patronů jako těch, kteří stáli o počátků českého státu a národa
- byl vyzdoben díly významných českých umělců
výzdoba:
vitráž svaté Ludmily
- původní okno v severní části příčné lodi bylo zničeno během 2. světové války, a proto bylo nahrazeno vitráží od Jaroslava Vodrážky roku 1950
- uprostřed zobrazuje mučednickou smrt svaté Ludmily, v horní části její přijetí do Ráje a v dolní části okna pozemský svět včetně samotného kostela
vitráže
- vitráže navrhl Josef Mocker, František Sequens a František Ženíšek
- každá vitráž zobrazuje jednoho světce podle přání dárce, který okno zaplatil
boční vyřezávané oltáře Panny Marie a Cyrila a Metoděje
- oba dřevěné oltáře navrhl řezbář Štěpán Zálešák ve 20. letech 20. století
- na oltáři Panny Marii obklopují Pannu Marii s Ježíškem na klíně kromě sv. Ludmily a sv. Václava další čeští patroni
- ústřední postavy Cyrila a Metoděje na druhém oltáři doplňují postranní reliéfy z jejich života
Kostel sv. Apolináře
historie:
- gotický kostel byl postaven ve druhé polovině 14. století z podnětu císaře Karla IV., který sem nechal přeložit kolegiátní kapitulu (skupina kněží - kanovníků žijících a modlících se společně) ze Sadské
- po roce 1420 kostel sloužil utrakvistům
- v 17. a 18. století byl kostel barokně upraven, v 19. století prošel regotizací pod vedením architekta Josefa Mockera
výzdoba:
gotické fresky v lodi
- malby na obou stěnách lodi pocházejí z doby kolem roku 1390
- na jižní stěně je zobrazen sv. Kryštof nesoucí Ježíška, vedle něj čtyři evangelisté a dále pás apoštolů uprostřed s Ježíšem
- na severní stěně stojí uprostřed Panna Marie Ochranitelka obklopená ženami ze své rodiny (matky s dětmi) a světicemi z prvních staletí křesťanství
obraz Panny Marie Karlovské
- obraz Panny Marie čekající dítě namaloval roku 1697 malíř Jan Jiří Heinsch
- těhotné ženy se u obrazu modlily za ochranu
- obraz sem byl přenesen z kostela na Karlově
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově
historie:
- kostel byl založen roku 1350 císařem Karlem IV. jako součást kláštera augustiniánů kanovníků
- centrální stavba byla inspirována pohřební kaplí Karla Velikého v Cáchách
- za husitských válek a při vpádu pasovských žoldnéřů do Prahy byl kostel s klášterem poničen
- po Třicetileté válce se kostel stal vyhledávaným poutním místem díky obrazu Panny Marie Karlovské, ke které se přicházely modlit těhotné ženy (dnes se originál obrazu nachází v kostele sv. Apolináře)
výzdoba:
oltář Nanebevzetí Panny Marie
- hlavní novogotický oltář z roku 1872 namaloval malíř Antonín Lhota
- oltář má tři části - uprostřed je namalována Panna Marie obklopená anděly a po jejích stranách sv. Václav a Karel Veliký
Svaté schody
- počátkem 18. století byly ke kostelu přistavěny tzv. Svaté schody podle plánů Giovanniho Santiniho - Aichla
- vzorem byly lateránské schody u kostela sv. Jana v Římě, které sem byly podle legendy přeneseny z Jeruzaléma, kde po nich v paláci Pontia Piláta kráčel Ježíš Kristus
- schody zdobí výjevy křížové cesty a v horní části sochy postav z Ježíšova velikonočního příběhu
Emauzský klášter
historie:
- benediktinský klášter byl založen Karlem IV. roku 1347
- stal se centrem slovanské liturgie a místem, kde vznikly překlady Bible i liturgických knih
- v 19. století byl klášter novogoticky upraven a zároveň byl kostel vyzdoben ve stylu beuronské malby
- v únoru 1945 byl klášter poničen při bombardování, proto byly v 60. letech vztyčeny v místě západního průčelí betonové skořepiny, jejichž autorem byl architekt František M. Černý
výzdoba:
Emauzský cyklus
- cyklus gotických maleb z 60. - 70. let 14. století pokrývá stěny křížové chodby
- výmalba původně čítala 85 výjevů, část se bohužel do dnešní doby nedochovala
- výjevy zobrazující scény z Bible jsou uspořádány v pásech, kde jsou obvykle nahoře zachyceny novozákonní výjevy a dole starozákonní výjevy, které si svým smyslem navzájem odpovídají (jedná se o tzv. typologický paralelismus)
Kostel Zvěstování Panně Marii
historie:
- neorománský kostel vznikl jako součást kláštera benediktinek beuronské kongregace založeného roku 1888
- roku 1919 řeholnice prodaly klášter s kostelem ministerstvu pošt a komunikací, donedávna proto prostory kláštera sloužily jako součást Poštovního muzea
výzdoba:
- kostel vyzdobila skupina umělců v čele s Petrem Desideriem Lenzem, zakladatelem beuronské umělecké školy
- beuronská malba je inspirována egyptským uměním a založena na geometrickém řádu a harmonii
- výzdobě v závěru kostela vévodí Ježíš Kristus doprovázený českými patrony a na triumfálním oblouku archanděl Gabriel s Pannou Marií ve scéně Zvěstování
- figurální malba, která zobrazuje postavy a scény z Bible a různé světce, je doprovázena latinskými nápisy
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
historie:
- kostel byl postaven jako neorománská bazilika v letech 1854 - 1863 na základě plánů vídeňského architekta Karla Rösnera
- vysvěcen byl u příležitosti tisícího výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje
- patří mezi největší církevní stavby v Čechách a mezi první kostely na pražském předměstí 19. století
výzdoba:
nástěnné malby v presbytáři
- v presbytáři se nacházejí čtyři lunetové obrazy s výjevy ze života sv. Cyrila a Metoděje od Františka Sequense a dalších umělců z 90. let 19. století
vitrážová okna
- kostelní okna vyplňují vitraje s postavami českých i světových světců podle návrhů Františka Ženíška a Františka Sequense z 80. let 19. století
sochy sv. Cyrila a Metoděje
- u vstupu do kostela stojí dřevěné sochy sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti
- vytvořil je koncem 30. let 20. století Břetislav Kavka